Hypoteční úvěr

 

Předčasné splacení hypotéky při prodeji nemovitosti 

 

 Základním předpisem pro oblast poskytování hypotečních úvěrů je především zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech ve znění pozdějších předpisů. Ze znění § 28 a § 30 tohoto zákona vyplývá následující zákonná definice hypotečního úvěru. Hypoteční úvěr je každý úvěr, jehož splacení včetně příslušenství je vždy zajištěno zástavním právem k nemovitosti. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Předmět zástavního práva (zastavená nemovitost) i předmět financování (objekt úvěru) se musí nacházet na území České republiky. Zástavní právo k nemovitostem ve prospěch banky vznikne jeho vkladem (zápisem) do katastru nemovitostí provedeným na základě zástavní smlouvy, a to ke dni podání návrhu na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí. 

 ÚČEL ÚVĚRU

  •  koupě nemovitosti k bydlení
  • kombinace uvedených účelůZajištění úvěru 
  • výstavba refinancování úvěrů a půjček na bydlení
  • koupě nemovitosti k pronájmu
  • rekonstrukce refinancování neúčelových úvěrů a půjček
  • koupě pozemku na výstavbu RD
  • koupě družstevního bytu 
  • vypořádání vlastnických nároků k nemovitosti
  • koupě pozemku k rekreačnímu bydlení
  • zpětné proplacení investic do nemovitosti

Hypoteční úvěr musí být vždy zajištěn zástavním právem k tuzemské nemovitosti (úvěrované nebo jiné, rozestavěné nebo dokončené) odpovídající hodnoty. Zástavní právo musí vždy být zřízeno v 1. pořadí zápisu v katastru nemovitostí.

Zastavovaná nemovitost musí být povinně pojištěna proti živelním rizikům (na částku hodnoty úvěru) a plnění pojistného plnění musí být zastaveno ve prospěch ČS

   

 VHODNÉ NEMOVITOSTI K FINANCOVÁNÍ

  •  Rodinný dům
  • Byt v osobním vlastnictví
  • Rekreační chalupa nebo domek
  • Družstevní byt ( nutná jiná zástava)
  • Podíl na nemovitosti (vždy zajištěno celou nemovitostí)
  • Stavební pozemek s následnou výtavbou nebo zajištěný jinou nemovitostí 
 

 OBECNÉ POŽADAVKY NA PŘÍJEM ŽADATELE O HYPOTÉKU
 

  • Všichni spolužadatelé, jejichž příjmy jsou zahrnuty do hodnocení bonity, musí splňovat kritéria definovaná metodikou banky, tj. např. věk, charakter příjmů, pracovní poměr apod.
  • Příjmy musí být ověřitelné
  • Do bonity je možné zohlednit stabilně a dlouhodobě dosažitelné příjmy.
  • Pokud je příjem hlavního žadatele dostatečný pro splácení úvěru, většinou nemusí ostatní spolužadatelé dokládat příjem