Podle ZoVB, zákona ze dne 24. března 1994 číslo 72/1994 Sb., kterým se upravovaly některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) bylo nutno pojistit společné části domu extra zvlášť (tj. v podstatě téměř celý dům, byt je hlavně prostor plus pár věcí relativně malé hodnoty). Kompetentní k tomu bylo SVJ, rozhodovalo shromáždění nebo výbor podle stanov. SVJ tudíž muselo uzavřít pojistku ze zákona? To jistě ne. Ale mělo k tomu oprávnění podle § 9a odst. 1 ZoVB. Rozhodnout o pojištění musel orgán SVJ podle stanov.

Byty podle NOZ ale již zahrnují i ideální podíl na společných částech domu. Jednotliví vlastníci si tedy mohou pojistit byt včetně svého podílu na společných částech domu nezávisle na ostatních. Pokud to některý udělá, pak asi ostatním nezbude než udělat totéž. Pokud spoluvlastníci, členové SVJ, chtějí pojištění domu a společných částí domu zahrnout do jedné pojistné smlouvy (a to bytového domu), pak je nezbytné, aby se tento fakt promítnul ve stanovách. Pojistná smlouva bytového domu neomezuje vlastníky jednotlivých jednotek uzavřít vlastní pojištění. Pokud stanovy takové ustanovení neobsahují, těžko vyčítat některému vlastníkovi, že si byt včetně podílu na společných částech domu pojistil sám.

Velice zjednodušeně by se tedy dalo říct, že kvalitní pojištění bytového domu v kombinaci s odpovídajícími stanovami je v konečném výsledku srovnatelné s pojištěním všech bytových jednotek.

A ještě trochu teorie:

Dům

Podle předchozí právní úpravy se domem rozuměla budova spojená se zemí pevným základem, jejíž společné části byly ve spoluvlastnictví vlastníků bytů a nebytových prostor. Nový Občanský zákoník však znovu zavádí zásadu, podle které trvalé nadzemní stavby přestanou být považovány za samostatnou věc a stanou se součástí pozemku. Dům tak již nebude samostatnou věcí, ale pouze součástí nemovité věci, pozemku, případně práva stavby; resp. společné části jsou, ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek. Výjimku tvoří případy, kdy k 1.1.2014 se vlastník stavby lišil od vlastníka pozemku. V takovém případě se dle ustanovení § 3055 NOZ stavba nestává součástí pozemku a zůstává nemovitou věcí, přičemž dle § 3056 NOZ vznikají k uvedenému dni oběma vlastníkům vzájemná předkupní práva.

Byt a nebytový prostor

Podle předchozí právní úpravy byly byt, nebytový prostor, rozestavěný byt a rozestavěný nebytový prostor jednotkou, a byly poměrně přesně definovány. Jejich definice se opírala o předpoklad, že se jedná o místnost nebo soubor místností, které byly platně zkolaudovány, případně na ně bylo vydáno stavební povolení. Podle nového Občanského zákoníku však již tato definice neplatí. NOZ pouze stanovuje, že musí jít o prostorově oddělenou část domu (§ 1158 odst. 2.), tedy prostory, které nejsou součástí domu, jsou vyloučeny, a že vše co platí pro byt, platí i pro nebytový prostor.

Jednotka

Pojem jednotka byl dosud chápán jako vymezená část domu, tedy jako byt či nebytový prostor ve smyslu předchozí právní úpravy. Nově pojem jednotka zahrnuje ne jen byt či nebytový prostor, ale i podíl na společných částech domu a pozemku, tedy jedná se o celek skládající se z více částí vzájemně spojených a neoddělitelných

Společné části

Pojem "společné části" upravuje ustanovení § 1160 NOZ a oproti dosavadní právní úpravě doznal výrazné změny. Dosud se totiž jednalo pouze o "společné části domu" tedy o části stavby (budovy) nebo její příslušenství. Nově se jedná o společné části domu, podíl na pozemku nebo věcné právo k němu (nikoli právo závazkové, jako např. nájem), a ty části nemovité věci, které podle své povahy mají sloužit vlastníkům jednotek společně